wz
Textové pole:
CNW:Counter

Archiv 2008

 

1.-2.  2008

 

 

 

9.3.2008  První březnovou vyjížďku jsem svolal se vší skromností já, ovšem nutno dodat, že jsem se na tvorbě trasy nepodílel. To jsem velkoryse přenechal Bajkrovi a později Blackymu ( to jen na vysvětlenou pro Blondýnu, který mi druhou část jízdy častoval nevybíravými slovy v domnění, že jsem za tu raubířinu odpovědný).

Sraz byl naplánován již na desátou hodinu. Sešlo se nás tam dvanáct, neboť dorazili i chrti jimž je díky jejich  vysportovaným postavám přezdíváno Klub  opuchlých  nití. Inu závist je silná, kéž bychom byli jednou jako oni :-(.

Trasa byla mírně kopcovitá, tempo příjemné, společnost vybraná. Před Jílovým nás dohonil Blacky, nopak těsně  před obědem  nás opustila obě děvčata. Zřejmě v touze po postavě chrtích nitěnek pokrm vynechaly a samy zamířili v družném hovoru k domovu).My ostatní jsme královsky poobědvali a kdyby mě servírka při „fotografické“ potyčce nepřipravila o téměř posledních 16 korun, byl bych navýsost spokojen. Aspoň mi bylo dáno okusit těžký život paparaciho. Odpoledne se odpojil Gung-Ho se Snailem  a nás zbývajících sedm zamířilo s podivnou a dlouho vedoucími zastíranou oklikou do Davle. Za odměnu, že jsme moc nebrblali, dostali jsme parádní sjezdík Vlčí roklí, takže nakonec všichni odhlasovali, že zajíždka stála za to.V Davli jsme vyjížďku v podstatě ukončili a do Prahy dojeli po silnici, někteří dřív, někteří, jako třeba já, o něco později. Pro všechny účastníky to ale myslím byl fajn den. Mě dal 95 ujetých km a 1.150 m převýšení. Fotky s komentářem, který ne vždy nutně musí odpovídat skutečnosti ( ale téměř vždy jí odpovídá)  jsou tady

 

  

24.3.2008  Velikonoční vyjížďka s mimořádnou účastí.  Celkem 10 jezdců, z toho dvě děvčata, jejichž výkon nijak nesnižuje fakt, že s pravděpodobností rovnající se jistotě dnes nevyjely kvůli chuti na bike, nýbrž  prchaly před vejcechtivými koledníky. U ostatních účastníků pak vedla k jejich účasti  hlavně nepřítomnost Bajkra, který najíždí kilometry v Itálii, což je mimořádná příležitost, jak se projet a vrátit se vcelku.

Vedení vyjížďky jsem se ujal se vší skromností  já a snažil jsem se být všem  po celou cestu  dobrým příkladem a otcem zároveň. Proto mě velmi překvapilo, že když jsem po obědě zavelel ke zdolání Babky, ozvaly se v mužstvu po prvních třech kilometrech hlasy vzpoury. Přiznávám, že jsem trochu v lesích západních Brd zabloudil, ale snažil jsem se najít řešení a to mi mělo býti přičteno k dobru. 

Ne, neměl jsem ze vzpoury pražádnou radost, ale zároveň mi dala pochopit tajemství Bajkrovy mimořádné výkonnosti  na vyjížďkách, kde je vůdcem on.  Totiž slyšet za sebou  bzučící roj rozzuřených bajkerů, kteří Vám jdou po krku člověku prostě dává křídla a sílu ke zdolání i těch nejpříkřejších stoupání.

Nutno dodat, že k  největším rozkladačům morálky patřili jmenovitě tito soudruzi: Laufdeck a Kibic.  A je třeba zároveň poznamenat, že právě tito soudruzi, kam až má paměť sahá, nedokončili s námi žádnou vyjížďku a vždy zmizeli předčasně, ať byl vedoucím kdokoliv.

Každopádně to byl fajn den. Můj computer naměřil 83 km a 1200 m stoupání.  Fotky jsou tady.  Spoustu dalších ale udělal i Kleky a Stumpa

Bikový obchod, který Vás nenechá ve štychu

Spřátelené stránky:

Vyjížďky

Tato stránka popisuje cyklistické akce, kterých jsem se zúčastnil. Fotografie

 z vyjížděk, jsou-li jaké, byly nasnímány digitálním fotoaparátem

Panasonic LS-65. Chcete-li rovnou navštívit galerie fotografií

bez čtení textu níže, najdete všechny zde

 

Upozornění pro slabší povahy a hnidopichy: Ne všechny komentáře u fotografií, vždy odpovídají  skutečnosti !

29.3.2008  Poslední březnová sobota ukázala konečně trochu jarní tvář a tak jsme se už v 10 hodin sešli my členové 101. kolopěší divize s chrtí skupinkou vedenou arcichrtem Snailem. To bylo taky toho dne naposled, kdy jsme Snaila a jeho boys  viděli.  Krátce po desáté hodině, poté co byl vydán povel k odjezdu, zvedla se od  kol oblaka prachu a když se nám po chvíli slepoty prach usadil na helmách, byli chrti dávno v trapu. Tak jsme zůstali čtyři. Elina, RK, Stumpa a já. Po chvilce váhání jsme vytyčili nový cestovní plán pro dnešní den. Přes Brdy, Nový Knín, Kocábu a Štěchovice zpět do Prahy. A jak jsme si to naplánovali, tak jsme si to i odjeli. Jen po dobrém obědě nás opustila Eli rozhodnutá cestou zpět prozkoumat kvalitu přepravy vlakem Českých drah. Vzhledem k tomu, že jsme od té chvíle o ni již nikdy neslyšeli, dá se předpokládat, že železnice je stále stejně kvalitní jako před lety.

A ještě pár údajů z tachometru 105 km a 900 m převýšení. Pár fotek z akce je tady.